ZÁSADNÍ DÍLO

Stejně tak jako na umprum učí různy styly malby, tak já coby umělec přes mrdání taky rád střídám štětec a zajímají mě různý způsoby čtvrcení koc, mám rád všechny styly, pomaly pleskani koc o kachle v paluši na retychu, romatnický porcování koc na pasece v rozhoupane karizone aji takový to bezcitný mrdání, v sedm ráno už za světla někde za mostem, když čurákem, ve kterym nemam kouska citu, na opičáka půlim mici co sem na posledni chvilu našel složenou pod stolem v nonstopu, je jasny že tohle neni žádný velký umění, ale přes týden ve štaci je ventiluju tvůrčí přetlak, větší díla a top mici si schovávám na víkend na chalupu, kam vždy nalákám nějakou uměním nepolibenou blbku z lontu na svou sochařskou tvorbu a zatímco se štika se zaujetím prochází po dílně, pozorně sleduju její fejs ze všech úhlů, pomale v kapse předhoňuju nářadí a složim ji nějakej originální kompliment, třeba že má pěkně zkouslou tlamu jak starej pikař nebo že takhle zajímavě klenuty obočí jsem viděl akorát u šimpanza a že pokud by měl zájem, mohl by z toho byt pěknej odlitek ze sádry, a jak vidim že koc nejistě kyvne, v tu ranu vytahnu z kapsy do fialova předhoněnej klacek ze kteryho se mě už dere pod tlakem hutná šulinova voda, vrazim ji rychle do mordy trubičku na dejchání a poprosim ju, ať si klekne, zavře augle a že nemusi mit strach, za chvilu z toho bude pěkná busta kromaňonca třeba někomu na chalupu, pěkně vedle Husáka