NECHAT VYSRAT

Jestli něco nesnáším na koc tak je to jejich neúcta k soukromí, pač je naprosto běžný že se před strastma světa zašiju na retych, pěkně si tam rozbalim všechny nezbytný propriety, tzn. kafe, féfy a NEI report a z prdele mě začnou krásně lítat rakety země vzduch, zatimco si přemyšlim o světě a cítím se nejvic vyklidněnej za celej den, pěkně v bezpečí zamachlovanej na retychu, ale pozor, stačí jednadvacet, dvaadvacet a už klasicky slyším jak si to ta moja piča dupe ke dveřím a hned na mě přes dveře začne mlet hovna typu co tam jako děláš, proč seš zamčenej, to tam jako musiš vysedávat celej den, snad si tam zase nehoníš atd., furt nervozně štěká tyhle srance, našpicovaná pět čísel za futrama, piča v tu ranu bych ju zabil, copak je toto normalni nenechat někoho v klidu vysrat, copak já jí mózuju za futrama kdyz si de vysypat tu svou prdel, dyt to neni mozny, ze ty koc za mlada nikdo nenaucil jak se chovat, to ja kdyz sem už jako malej kluk šel ke strejdovi a zgoml sem pres okno, že strejda lidta po přízemní garsonce bez trenek a zběsile si lomcuje prutem nad časákama, tak sem věděl, že nemam zvonit nebo když volam kamikovi a v kolu slyšim ozvěnu z hajzlu a rychly šustěni dlaně o bedlu, nemusim mit diplom z psychologie aby mě bylo jasny, že mám zavolat rači až za hodinu