KKRD

BEZOHLEDNOST BRNĚNSKÝCH KOC

Nejnepříjemnější pocit pro každýho normálního pasra je, když se ráno vzbudí, na povadlé bedle nataženou šprcku a vedle v betli taví cizí koc, která sekundu po tym, co rozlepí syflem zadělanou mordu, začně žgryndat hovna typu, že normálně s nikým napoprvé nespí, ale že včera cítila že z tohodle bude něco víc tak udělala výjimku, nebo dokonce vyblije, že tě má ráda, oslovuje tě miláčku a spokojeně se rozhíží po kvartýru, na auglách jí vidíš že už pomalu vybírá novej gauč a planuje že ti tam místo milovanýho retychu z mezidopadem na kterym si snáz ohlídáš jesiva ze sebe nevysral tasemnicu nebo roupy pískne závěsnou mísu, aby se té líné ludře líp vytírala zechcaná podlaha, případně začne kroutit palicou nad obsahem ledničky, že tvargle, škvarky a makrelu vona teda nežere, taky mě hlava nebere, jak si vůbec může dovolit v cizim kvartyru bez povolení vstat z betle, procházet se po cimře nebo dokonce ohrnovat rypák nad tím, že se spravuju litrem láku vod okurek, místo toho, aby v rychlosti jeste jednou počadila prut, rychle sbalila tu svou kurví výbavu co stihla během dvou hodin rozkramařit po celým kvartýru a okamžitě vysmrděla dopiče, ale takovej lauf má člověk asi tak často jak když Flinta vyhraje titul, typickým zvykem brněnskejch fiflen je bohužel začít si hned po prvním štychu dělat na pasra nároky a lajnovat společnou budoucnost, koc neznám, nevím jak se jmenuje a navrch je to tlama, ale vona si v klidesu leží u mě v betli a mele jak je venku hezky, a že bysme mohli vyrazit někam na papu a pak se třeba projít do ZOO, z toho mě chytá tik v ksichtě a vyskakuje studenej pot, tak seš piča, lezt vylitej do teho hanku tam, motat se mezi šklebákama a obdivovat paviani prdel zatímco kamoši už nasávají pátý pivečko u Lva nebo u Šuláka, v tu ranu mě palici v pudu sebezáchovy okamžitě šrotuje jak z teho vybruslitr, jak tu otravnou muňku co nejdřív vypudit z kéru a pokud možno jí po dobrym vysvětlit ať se pro sichr po cestě staví v lékárně na rohu, že nesu zvědavej za devět metrů na složenku na aloše nebo na to že mě za osmnáct jařin zaklepe na dveře nějakej degen somrovat o kapesný, ve štaci je prostě furt málo inteligentních, dobře vychovaných koc na úrovni co ví, že se sluší a patří vysmahnout od pasra z baráku ještě za tmy bez ohledu na to že jim ještě kape sifl z prdele, ohleduplnejch koc, kerý chápou, že chlap může být citlivej a opatrnej a nerad by se spálil tím, že z jedničky vlítne do vztahu a zničí si tak skvělej staromládeneckej lajf, kterej pět jařin od posledního rozchodu poctivě budoval intenzivním lemtáním zrzavýho vasru do bezvědomí, nebo prostě že jen kupodivu nemá zájem sdílet domácnost a tahat se po štaci za malíčky s přikrslou ramlicou s lysinkou na palici a unavenejma hvízdákama ve tvaru splasklýho nafukovacího balónku, kterej někdo našel půl járu po oslavě za gaučem