ZNAMENÍ ZVĚROKRUHU

Jednou takle čekám U Křápků na koc, co sem ju den předtim nalitej krapet prstil v rozjezdu a těším se, že až doklape tak dáme pár hrnků na seznamení a pak ju doma povodim cabanem po kvartýru, su po včerejšku krásně vylitej a tim pádem napruženej vycákat se na max, tahám na klid róru a zoncna se mě pěkně odráži v zrzavym škopku, všade klid akorát v dřezu pěkně cinkaj půllitry, do toho se rozrazí futra a do paluše přitancuje to moje řezivo, top mrdavej fejs, fest kyble nalitý až pod bradu, fuk mezi čapama a chcaní tak vysoko, že se mě z toho hrne krev do čuráka a komplet se mě odkrví palica, takže nejsu ani schopen vyblit čau kotě, když na mě tohle strop štylo vycení pěkně rovný, bílý rejče, ale tady všechno hezky bohužel končí, koc si pomalu rozdělá krámy po stole a pak z té její pěkné tlamy zničehonic bez varování začnou padat neskutečný hovna, že má toto byt jako za palušu a proč jsme nešli rači do Husy a že jak sem srala pěšky vod šaliny, tak se jí štyrykrát sešmatlala fuska v kozálech, a že sem taky mohl vydržet až do zítřka, že se teďka nedoví jestli se paní Miluška z Kralup nakonec v Poště pro tebe potkala s tim tělocvikářem co ji ve třinácti naprcal na táboře, sice su jako každej pasr zvyklej si kvůli dročce od koc trpělivě vyslechnout sebevětší hovna, ale po pěti minutách mektání těchle pičovin fistulou na celou palušu si rači dlaněma kryju fejs, kdyby náhodou došel někdo známej, z koc padá jedno hovno za druhym, žvaní jak je na sebe pyšná protože si ve svejch šestadvaceti dodělala maturitu a že řidičák udělala hned napodruhé a dokonce si ho sama zaplatila, to už mám na palici studenej pot, su zabejčenej o tejbl a každej sval zatlej, jak kdybych nesl pračku do třetího štoku, mici ale nekončí i když je jen kousek od toho, že ju definitivně vypnu popelníkem, začne žgryndat už o tym, jak se vyzná ve znamenich zvěrokruhu a tim padem umi z kazdyho čist jak z knižky, takže když ji vysypu, kdy sem se narodil tak hned dostanu karé, že to bylo jasny, že už na první pohled su jasnej Štír, klasickej línej, neschopnej a nerozhodnej nýmand, kerej to v lajfu nikam nedotahne, protože nemá zájem o lautr nic kromě prcačky a chlejstání koc po ksichtě, z toho mě začne cukat oko a v obavě že mě přepne v palici jak vojclovi ve filmu, kterýho šikanujou, až nakonec veme sapik a v amoku vykropi komplit kasárna, nasázím do sebe rychlý kořky a za tlumenyho chrčení mezi zubama, ze kterych se me droli skovina na rychlika topim cech a rychle si tu tlamu tahnu za ruku pali směr domašov, ta celou cestu po schodech navrch furt mektá na celej barák že ona teda v žádnym případě dneska čuchat k cabanovi nebude, že na prvnim rande max pusa, no dyť jo, akorát neví, že mě ju dá na čuráka na kterýho si ju pak nasadím jak hadr na smeták a vytřu s ňou celej kvartýr, načež si ji sednu na ksicht aby už nemektala, v klidesu si načnu studený pivečko a koc už snad konečně pochopí, že nejsu žádnej zkurvenej štír, ale jenom další z nekonečnyho zástupu sice líných, neschopných, ale spokojených boys, narozených ve znamení Starobrno