SYFL VE STRESU

Nesnasim kdyz se borci hned po prvnim rande ptaji jestli su z koc vyrizenej, piča jak mužu byt proboha vyřizenej z nějake ludry kere sem se čuměl akorat dvě hodiny krzeva dno kriglu na cecky, jakykoliv city ke koc muzu bezpecne potvrdi az v momentu kdy se presvedcim, že koc aspoň čadi péro podle předpisů, tzn. že ho bez otálení vdechne tak rychle a hluboko že ji žalud málem vystrikne zezadu z palice mozek na zeď jak když americkej snajpr sundá v Kábulu agresivniho pandžábca na 400m a takle v rychlym sledu 100x za minutu a navic při každym zásunu mě čuráka vší silou zmačkne a zakroutí rukou doběla jak když na základce o přestávce starší spolužaci dávali mladšim ročnikum na retychu kare a dělali jim na paprčách vohníček, bohužel většinou dneska rande většinou probiha tak že si dáma milostivě strčí péro jenom tak aby se neřeklo sotva za zuby, drží ho jen dvouma prstama jak prase pastelku a do toho se nepřirozeně nahrbena tváří jaksi nešťastně a ustaraně že mám pocit že se z toho dostal stres snad aji můj syfl pač se mě jaksi šprajcne na půl cesty v hadici a ne a ne cákat ani když člověk zavře augle a myslí na nějakou mnohem lepší koc kterou než je tady ta příšera takže ti nezbude nic jinyho než rychle vytahnout vadnoucí péro z neschopné tlamy a dat si ho na chvilu nechat dodělat do kundy, což je fakt asi jedinej orgán kterym koc nezvládne nic posrat