STARÁ PALI

Vždycky když se dozvím, že mám bejt doma solo tak skoro slavím, samozřejmě se smutným pohledem, aby stará nebyla nasraná, ale když se otočím zády, zatnu pěsti a potichu pro sebe procedím takový to jóóó!! jako když dám na zápase po nádherné akci rozhodující ukázkovej gól a borci mě naskáčou na záda, jenom potichu, strašně se pak těším a plánuju detailně, co všechno bude, sonduju u kluků z party kdo co dělá a podle toho skládám program, to je strašně důležitý, samozřejmě si chci co nejvíc užít, stmelit partu, aby šli úplně všici na jedno místo, ale pozor, maj přednost ti kluci z party, kteří jdou na sračky, tyhle frajery mám ten víkend úplně nejradši, to jsou pro mě ikony, jedu úplně na max, utrženej z řetězu je slabý slovo, strašný lítí, honění/dročení na prvním místě, musím stihnout projít co nejvíc podníků a posbírat co nejvíc čísel, to chce být na sebe někdy i tvrdej, abych pak nelitoval nevyužitýho času, budu z toho pak žít další týdny, možná měsíce, než zase stará pojede, celou tuhle parádu provází strašně důležitý drobnosti, tzn. to je to co nemusím, např. umývat vanu, nádobí, to je klasika, hadry nechám kde je ze sebe zešlapu, boty u postele, zechcaný trenky můžu v klidu nosit tři dny, na retych se nezavírám i když seru, to je fajn, ale top je, že nemusím ani spláchnout, nemusím žrat u stolu jak kunda, ale beru žrádlo do pelechu, prostě nasrat komplet meny všechno, nemusím čekat u dveří zelenej vzteky než se stará namaluje abych ji hodil za kamoškama do Tabe, když vím, že kluci už jsou čtvrt hodiny na značkách, nemusím spoustu dalších debilních věcí, do toho můžu grgat, honit, prdět, takže je to maximální relax, jeden víkend je víc než čtyři týdny s koc v Karibiku nebo někde v prdelákově na druhé straně zeměkoule, jako dobrý, ale vesmír se točí kolem mojí party a pivečka u nás ve štatlu, takhle na dovolené se starou musím furt myslet na to, kolik večírků zvlášť těch pátečních mě uteče a o kolik zážitků přijdu, o jakou velkou srandu přijdu, takže ke konci takovýho zájezdu už bývám dost nervózní, domů se pak většinou vracíme pohádání, proto mám raději tyhle moje zájezdy, když jsem sám doma na víkend, někdy se stane, že jsem sám doma na týden a z tohohle už mám trošku strach, na konci tohohle světlýho okýnka v mým životě se opět zjevuje stará s kufrem a s ní přichází klasika - co jsi dělal, kde jsi byl, kdo tam byl, o čem jste si povídali a tyhle ty hovna, jenže já jsem v klidesu, nic mě nemůže rozhodit, po prolitym víkendu se třepu jako drahej pes, hučí mě v palici a je mě fest na blití – jasná známka toho, že jsem jel naplno tak jak bylo třeba, s klucima mojema