OBŽALOBA DOBY

Divná doba, člověk si de nakoupit do štace ale od čáry až po rolu komplit šecko naruby, tam kde odjaktěživa byvala galanterie nebo elektro je teď buď banka, opravna iphonů nebo vegansky bistro a tam kam bylo cely Brno padesát jařin zvykly na barvy laky tak tam je teď z ničeho nic barbershop, takže primalex ani ředidlo už tam nevedou, to to hovno sypalo, takže teď si tam člověk může leda tak posadit prdel do ledrovyho zicu a zapalit doutnik aby mu u toho mezitim nějakej počmáranej vousatej rumcajz za dvojku na hodinu masiroval glocnu horkym ručnikem, to když vidime tak smutně vzpominame na zlaty časy kdy si člověk zajel v klidu šalinou do Blekfildu na Náměstí SNP do Domu služeb, kde na jednom tymplu vyřídil komplit všechno potřebny pro domácnost: nechal si dat do richtiku libovolnej bazmek od mixéru po pájku, vypucovat mantl, udělat klíče od kvartyru, u učnic v přízemí si v klidesu nechal za tři pětky oholit palicu na kužu a za hodinku a pul mohl spokojené valit trajfem na škopek, ale dneska musi byt šecko hoch, lidi sou uplně vymoglovaní z lovů, takže si fakt nechaji klidně za dvojku masirovat od nedoučenyho holiča plešatou palicu nebo si už nedaji kafe někde v automatu nebo doma jak dřiv, ale rádi se nechaji od nějakyho vědátora co nema ani vyučni list z Charbulky poučovat o arabice aby si pak mohli spokojeně fotit na kol jaky jim pan umělec namaloval mlíčkem do kafe srdičko, ale sere pes, strupum je zbytečny cokoliv vysvětlovat, ovšem řeknite nam co ma dělat normalni pasr co netouží mit vyholeny nad ušima jak vojcl a nahoře na glocně vyfoukanej blazinec jak Elvis, nebo kam má člověk jit pro metr blbyho suchyho zipu, drátěnku nebo zvon na retych když nejbližší domácí potřeby, galenterka a metráž jsou pravděpodobně v Jihlavě, nebo co má dělat kořeň když z ničeho nic dostane fest chuť na žemlovku, pač kde dneska proboha seženeš kvalitní remosku, v tom slavnym Apple storu asi ne