NEŠTĚSTÍ V LÁSCE

Každej známe ty šťastlivce, ktery svou životni lásku najdou v prváku na gymplu, takovy ty věčně zamilovany párečky, co si v šestnácti v tanečních pod stolem vzájemně poprvé olizali genitál a od ted doby už jinej už v hubě neměli pač to byla láska na první pohled a s tou samou drahou polovičkou a třema šroplama už leta v klidesu smrdi v oranžové zateplené krabici kdesi na konci Lelekovic, ale ne každej ma bohužel v lajfu takovy štěsti aby zazrakem čuchl ke správnýmu čurákovi nebo šlicu na první dobrou, stači se podivat kolem, každej mame ve svym okoli x nešťastnic kerym tahne na čtyři pětky a furt se z nějakyho důvodu nemůžou zamilovat, přestože se poctivě snaži a vymrdaly už přes 80% borcu v jihomoravskym kraji, tyhle kočky v nejlepšich letech, kerym bohužel láska nepřeje vidiš nejčastěji v realitkách, pravnickych firmach nebo reklamkách jak s odulym botoxovym fejsem a sukňou dvě čisla pod piču litaj významně s papírama z jednoho konca kanclu na druhej a zuřivě u toho dupou do tepichu až se borcum dole v kantyně ze stropu sype omitka do gultru, ale za touhle sebevědomou fasádouse kolikrat skryva raněna duša, kera ma z věčnyho hledani toho pravyho životniho partnera už nepřijemně zedřenou piču a dala by si od mrdání nejradši par tydnu pauzu, ale ze všech stran je na ňu velkej tlak krz šrople a každej se furt ptá kdy už se nechá konečně napustit, takže ji bohužel nezbyva než bojovat dál, tzn. zatnout zuby a jit se večer zase nachact do Tripoli s tlupou kadeřnic a prodavaček z Vaňkovky, kery řeši stejnej problem a taky už dvacet jařin čekají v Tabáku na hodnyho zalovenyho zubařa