NESMIŘITELNÝ ROZDÍLY ANEB PIKO A RYBÍ PRSTY

Mezi Starym Brnem a centrem štace jsou některý rozdíly, kerý pasr rozenej na Výstavní dost těžko stráví, začíná to tím, že si chceš v čentru objednat blbý kafe, ale ve štaci je teďkon bohužel každej barista, takže si poručíš na klasiku pikolo jak seš zvyklej od Králíka a hned kolem slyšíš tsssss toe debil dyť PIKOLO NEEXISTUJE! a celá paluša na tebe pohoršeně čumí, vyvrací palice a kroutí auglama jak kdyby ses jim tam vysral na zem, u nás dole valí už 50 let klasika: turek, preso nebo překapávaný, ovšem od Šilingráku dál je teď normální že si pasr objednává double shot latte se sojovym mlikem, karamelem a skořicou, toto slyšet boys v Pivcu tak má pasr v tu ranu rejče vylágrovaný popelníkem jak ten jeho zbožňovanej Berlin týden po válce, dyť ale člověk co si o víkendu vyrazí do centra nepotřebuje moc, jen se v klidesu cournout po Čáře dolů a dat si svou klasiku, tady smrknout rychlý pivi, tady bramborak do papiru nebo smažák v bulce, ale už ani hovno, teďkon to je samý #raw #healthy #bio #foodporn, každá paluša se menuje bistro, ale maj tam leda hovno z řepy posypaný cizrnou, pač dat si na stojku dršťkovou s rohlíkem je dnes společnensky vhodný asi jak honit si na Štědrej den u večeře bedlu, do toho všade ty minipivovary teď, nevim proč by se v Brně jako měla lit Chotěboř, dyť to mate skopčáky, co dohrnou na Strojírák a najednou nová cedula na paluši, kde sou zvyklí že 30 let problikává krásný logo Starobrnča, takže z toho musí mít nervy jesti sou v Brně nebo někde v opičích horách, to na Starým Brně je všem jasný kde sou a co je na čepu, akorát v centru teďkon chce každej lit Svijany a Lobkowica, kerý sou dobrý tak max druhej den, pač po nich hovna lítaj do všech světovejch stran, lidi v centru sou holt ve všem zpovykaní, a to rači ani nemluvit co se tam teďkon nosí za hadry, sice je fajn, že pasři už zase lítaj po štaci v teplákách, ale žádný vytahaný kolena a řiť jak u nás, ale fest nastřelený na kulách a k tomu buzertašku a naušnice, no a o koc ani nemluvě, v pátek deš do štace a patnáctiletý mindže na palici dekle Cocaine & Caviar, i když je na první pohled jasný že v kapsi maj leda tak na piko & rybí prsty, holt v centru je už malej Cajzl, každej se lakuje a předhání že má krupicu, proto se vždycky k nám dolů do bezpečí Mendlu vracím z úlevou, tady si pořád můžou normální lidi bez nervů mlčky srkat desinu a pozorovat jak se kolem už 30 járů lautr nic neděje, všechno krásně prirozeně a tak nějak důstojně stárne, zastávky si leta nerušeně smrděj, omítka z baráku se dál bez nervů drolí, sběrný dvory mají furt fofr a mladý cigošky se nechaj prcat v keřu za dvě krachle červenejch máček bez ohledu na to kdo zrovna sedí na radnici, nejlepší by bylo to od Svratky, pod Pekandou, před vystecem a na Hlinkách zariglovat aby tady nikdo nemohl zavádět tydle pražský manýry a celej tenhle mikrokosmos se neprodyšně zakonzervoval tak jak je, aby si tuhle poslední oázu klidu a bezpečí mohly užívat taky příští generace a turisti, co by sem jezdili za love obdivovat tenhle unikátní skanzen, kde se dá celej lidskej život v klidesu prožít na zahrádce v jedněch dokapanejch teplákách a s igelitkou za 3 koruny