NĚMÝ TVÁŘE

Stejně jako u vojclů ze speciálních jednotek, tak aji mezi sajtnou v narvané paluši kde neni slyšet vlastniho slova je fest důležitá neverbální komunikace, systém šifrovanejch kódů a znamení, ktery každej pasr u stolu musi znat, abysme se furt nemuseli přeřvávat a všechno opakovat pětkrát dokola jak staré domašov, tak třeba mrknutí jedním vokem směrem k výčepu a olíznutí si rypáku je jasnej signál pro nejmladší pasry u stolu: su sušice, praskej mě pro hrnec mladej, rychlý stříhání ukazovákem a prostředníkem a vdechování luftu naprázdno s našpulenou tlamou na kapra zase znamená posuň féfu juniore, nebo když zmerčíš kamoša jak s vyceněnejma rejčama a zoufalym pohledem připomínajícím orangutana chycenýho v kleci zuřivě těká auglama po boys a přes hozny křečovitě ždíme kule popotahovánim důle ke kolenům, není pochyb že ve znakové řeči vysílá naléhavý s.o.s., že už dlouho nepustlil mladýho do města, z posledních sil se snaží rozmělnit nadměrnej tlak v nohavici a vyzývá k okamžitýmu hromadnýmu ataku na bincárnu, trochu smutnější je dyž se u stolu objeví nepříjemná kombinace gest typu lokty na stole, glocna sevřená v dlaních, do běla odkrvený prsty zarytý do čela a masivní tik přes půl ksichtu, neklamný znamení toho, že u Grandu na kuli už týden padaj blbý numera, tiket zase nevyšel a ani krmení bedny v Kamenožroutovi nepustilo kroupu, z takovýho splínu partu většinou vytáhne jen radostnej signál v podobě mnutí si kňofru a přejíždění rozšířenejch nozder zleva doprava, to se parta v narvaným baru vzájemně informuje, že na retychu už první boys pečlivě vyťukávaj kreditkou do méblu hlášení v morseovce, bohužel o pár minut později často přichází míň radostná gestikulace v podobě koulení auglema, naběhlé žíle na spocenym čele a vyplazování jazyka 20x za minutu krz pevně sežvejklý rejče, jasný varování pro ostatní, opatrně boys, tahle pružina je šmiklá 1:1 s krmivem pro prasata, posypovou solí atd., podobnejch šifrovanejch sdělení se používá magory, takže boys co se tahaj s partou přes deset járů už kolikrát za večer nepromluví ani slovo a hubu otevřou akorát když na stole přistane runda, to se všem zároveň rozevře morda, ale jen tak napůl na Ransdorfa, načež s hořčičákem vraženým hluboko v sanici rychle cuknou palicou dozadu v úhlu 90 stupňů a vyvalijou bělmo jak kdyby všici dostali naráz ičko, ale během vteřiny maj zas na fejsu zpátky nahozenej otupělej koženej ksicht, zase si dál rezignovaně mlčí a dál si přes tejbl s ostatníma boys vymněňujou nacvičený signály jak kdyby naváděli Mig na letadlovou loď, takže kolikrát našu sajtnu zbytek osazenstva paluše nebo koc v bincáku šacujou za skvadru retardovanejch případně hluchoněmejch boys, co hodili dráhu z ústavu se trochu nachcat a vysypat ranec, díky čemuž pak míň zkušenou kurvu kolikrát málem trefí šlak, když se z té zpocené němé tlamy, kerá se nad ňou už dvě hodiny mlčky kýve a akorát přidušeně chrčí jak když smejkneš karizónou divočáka, najednou z ničeho nic zřetelně ozve docela kultivovaný "za kolik mě pustíš do řitě, kotě?”