NEJSVOBODNĚJŠI EVER

Mám rad ty přijemny chvíle, když došmatlu celej schvacenej z hokny domašov, zešlapu ze sebe jetý slipy a nechám si na chvilu u rozglabené lednice ovanout z tesilek upoceny kule, rychle si oplachnu fejs ledovym vasrem a pomalu se uložim na sofa a s cabanem v ruce začnu bez jakyhokoli stresu hledat idealni video pro dnešní uvolnění přebytečnyho syflu z ranca, to není jak v hokne, kde mně nějakej křup znenadani vrazí bez zaklepani do kanclu takže v zachvatu paniky musim během sekundy zavřit šest otevřenych oken s pornem, nebo se aspoň snažit zběsile chrchlat jakože mne zaskocila ředkvička na chlebu aby nebylo slyset zoufaly hekání pornohercu z repráčků na noťasu a zároveň se pokusit narvat honěním přemotivovanej žalud zpatky do hozen, aniž bych si skřipnul takovou tu jemnou kužičku zespoda na péru do puntu, nebo nedejbože když přilítne náměstek s fakturama a já zrovna cákám, takže do toho všeho musim ještě rychle zmačkat komplit docákanou Mladou frontu, kerou mám vždycky pečlivě rozloženou přes celej stůl až ze mě začnou lítat špagáty abych si zase nenacákal do klávesnice, a začit celej brunátnej hulákat na celej kancl že ty Babišovy hovna se nedaji absolutně žrat