KKRD

MISS ANGOLA

Když v paluši rozraziš dveře od kabiny a na retychu načapáš spocenyho borca jak se mu z prdele pomale loudaji suchy hovna a u teho si přimhouřenejma očima soustředěně pročítá etiketu na butele od Sava nebo kdy má rola Harmasanu konec záruční doby, tak se nelekej, není to zadnej uchyl, ale pravděpodobně postarši borec kolem pětatřiceti vychovávanej ještě za komára, kdy bylo ještě normální ve volnym čase číst, pač nebyl Tinder ani Instagram a když chtěls odezírat opaleny prdele tak musels na Monte nebo na Dobrák a pokud nechtels, aby se ti mistni bijci z Keniku jak vojcli prošli v dvojstupu eins zwei po palici, bylo vhodny naběhlyho čuráka decentně kamuflovat Hemingeyem otevřenym na straně 132, ledabyle pohozenym přes trenažery, skryvajici uslintany kolco od krvou pokroucenyho žaluda, ovšem hlavně to byvala doba kdy ses nemusel stydět za to že umíš číst a kdy byvalo normální nebyt uplně vylizanej, to už je ale dávno pali a je akorat otázkou času kdy z Mahenky udělají pětipodlažní solárko s pizzerkou, pač průměrnej pasr dneska v pětadvaceti přelouskal leda tak dvě kapitoly o bodání do řitě v 50 odstínů šedi a Blikanec od národního umělca mistra Řepky což se navenek projevuje tim, že dnešni boys po sobe spiš štěkaji holejma větama jak Steven Segal když se v Přepadení v Pacifiku chystal vykropit letadlovou loď uzinou, takže když čekáš v paluši na koc co si před odchodem na mrdání někde v zechanym forhauzu oplachuje na retychu zapařenou piču a utíra hajzlakem upoceny pod kozama, a znuděnej ji projedeš komplet zprávy na kólu, tak zjistiš, že borci dneska pišou akorat nudny hovna typu “Ahojky princezno, nechci obtěžovat, ale jen jsem ti chtěl říct, že jsem tě včera zahlidnul v Potrefene huse a mocinky ti to slušelo. Promiň za upřímnost. Pa a pusu, Míša“, takže se pak nejde divit, ze Míša už půl járu zoufale šusti zdřevnatělejma prackama o suchej klacek, pač kdyby přelouskal aspoň Základy etikety od pana Špačka, tak by věděl že pokud chceš složit koc originalni kompliment ze kteryho jí hladová piča okamžitě uroní kyselou slzu, musiš na ní nejdřív najít nějakou drobnou zajímavost a na ní pak tu lichotku postavit, takže správně by taková zpráva měla vypadat třeba takhle: “Poslóché mili, už mě 24 hodin zlobí čurák z toho jaks včera stála nasolená v tym Hostimilovi u jukeboxu a vystrkovala do placu tu tvou top kulatou a černou řiť jak Miss Angola, tak dej laskavě echo kdy a kam ti mám přinest cabana, ať se ti v té parádní černé řiti parkrát rychle prolítne tam a zpátky jak vzteklej nosorožec po Kalahari a mám už od něho proboha klid, ty moje jedno pseudoafrický mrdadlo”