LAUTR NIC GRATIS

Slušnej pasr aby dneska marně hledal koc co nepase po opeřeným hejlovi, kerej za ňu bude po zbytek lajfu šechno lepit, tyhle představy, že pasři sou na světě akorát od toho aby zabrečeli složenky a navrch pravidelně pouštěli ranec na botox a bělení řitě je potřeba vymýtit hned na začátku vztahu a od prvního rande dávát koc jasnejma příkladama najevo, že šecko dneska něco stojí a za každou srandu se musí hajcovat, proto na prvni vychovny randíčko beru koc klasicky do rajchu do Laa na bazik, jednak rád prcám koc po tym co vylezou ze studenyho vasru pač mě šmakuje takový to studený ztuhlý maso jak když vytáhneš kuře z chlaďáku, ale hlavně si můžu oťuknout jak se koc staví k cálování a dat ji najevo že u mě žádný prolepování nemá smysl čekat, takže šťávu rano vyzvednu v napucované karizóně a osolim to dvě kola směř Hatě, kde ju potaham po kšeftech ať si vybere nějaký o dvě čísla menší bikiny a zatím si přes kapsu nenapadně mačkam žalud jak když chceš rozlousknout ořech a jenom čekám až ta mindža vykoukne z kabinky a milostivě mě vrazí ty hadry co si vybrala do ruky s tim, že to mam jit na kasu zatopit, to je pro mě jak výstřel ze startovní pistole, v tu ranu ji tam vlitnu a nez stači zamektat tak si ju na dvě vteřiny přidržím za uši před cabanem přiškrcenym do fialova a nahrčim ji do mordy tři deci vačiciho hutnýho kemru z tikajiciho čuráka, na což většina koc reaguje většinou trochu překvapěně, přece jenom se neznáme ani dva dny a ani jsme se ještě nekousali nebo netahali po štaci za malíčky, proto ji to pěkně po lopatě vysvětlim, sorry kotě ale holt v lajfu neni lautr nic gratis a aji pro slevněný bikiny z outletu musí člověk něco obětovat, což většinou u koc způsobí menší rozladění a mrzení a celou cestu do akvaparku pak většinou smutně drží rypák, ale hned jak dojedem na spot a vyvali si se šampíčkem v ruce kejty na lehátko tak pookřeje a začne se zase přece jen trochu usmívat což ji bohužel nevydrží moc dlouho, protože v první vířivce si ju k jejímu velkýmu překvapení okamžitě navliknu na čuráka podobně jak když si na silu natahuju o dvě čísla menší fusku až hrozí, že mě palec prorve špicu durch a hned do ní začnu zběsile chlejstat jak zamlada do rule od hajzlpapíru, načež ji s omluvně povytaženyma ramenama a nakrčenym čelem jak když kopačka zajede pasrovi fest kaple a čeká jestli vyfasuje červenou řikam sorry kotě, ale jenom si kasíruju těch 15 ojro za vlez a dalších pět za ručník, na zoufalý pohledy skopců kolem nereaguju pač tam jezdí prcat každej, jednou sem viděl dědka co se potápěl a jak vystrčil palicu nad hladinu tak měl ze syflu co tam lidi za den nacákali na glocně bílou beranicu jak v Mrazíkovi, každopádně už to vypadá na dobré cestě, zdá se že koc začíná pomalu pobírat co se ji celej den snažím vštípit, tzn. že nejde jenom tak beztrestně ždímat kořeně o krupicu a ani jim pořádně neposkákat klacek, ale když se večer blížíme do štace tak ještě pro sichr naberu plnou, zajedu na myčku a v momentě jak se za nama zavřou vrata a kartáče začnou tancovat po kapotě jí nacpu do tlamy reflexní vestu aby chrčením zbytečně neplašila personál a začnu jí nakládat arš v pohodovym středním tempu asi jak když připustíš dva járy nevycákanýho krycího čokla na háravou fenu, z čehož je koc už zase vyvalená jak kdyby si snad myslela že su nějakej naivní dobroser a nezkásnu ju za beneli, ale dyť to máš tam a zpátky sto kilců a když tenhlej šestiválec na dálnici naložím po strop tak si to holt něco vezme, kotě, tak buď ráda že sem ti nepočítal amortizaci, leasing a povinný ručení, hekám jí přes křečovitě zkouslý rejče do ucha a v duchu si řikam, že ňejaká mladá mici z Řečkovic přece těžko pozná že to, v čem ji právě demoluju prdel trychtýřem od kanystru není třílitr, ale jenom na plyn překopaná jednašestka