KKRD

KVALITNĚ ZACYKLENEJ PASR

MATY - kdyz dojiždi kula s posledni sázkou na tejblu nebo valce na matu, padne nula a krupier shrabne s ledovym klidem žetony, tak nezuřim, jen se zvednu a toporně s vařící palicou a mžitkama před auglama odcházím, aby nebylo poznat, že sem právě projel tři hypo, v palici mě jede, že toto už fakt nesmim, že to potřetí už exekutorovi nevysvětlim, když se ale ráno vybucanej trochu oklepu s jasnou vizí, co vlastně řešim, nerad bych v důchodu vzpomínal, jak sem lajf proseděl u televize a šetřil love jak koc, takže hned začnu prozvánět máti, aby brnkla zpět, že potřebuju, aby vybrala z knížky čtvrt míče pač mě zas odešla lednica BRUS - když se překopu jak žolik takže zakončuju páteční lití v nedělu dopoledne v Galošce, uplně rozbitej a bez nálady se odjíždím doklepat domašov do betle, hlavou mě běží myšlenky jako už nikdy, jestli mám zapotřebí, aby mě zkrzeva rypák prožranej jak kastla šáde po zimě zatíkalo v letě na Dobráku do fejsu, stejně ale někde vzadu už zraje cosi jako, že neni větší strop než hystericky volizovat hořkej displej telefonu a nafičenej foukat kamošovi pod kule jakej je pašák, protože mě už 20 hodin v kuse staví cestičky radosti jednu za druhou a vzájemně se ujišťovat že je to v klidesu pač mňaučko je vlastně hnojivo na palicu DROČKA - dycinky když se mě protočí augle, že mě skoro popraskaji žile a vyhrčim se koc do tlamy po tom co sem ji půl hoďky nakládal palicu jak párek do rohliku a zjistím že na mě jaksi zamilovaně čumí, oklepu se hrůzou a v duchu přísahám, že sem ji oprcal čuňu fakt naposledy, jenže sotva tu flundru po stopadesáti pusinkách na silu vykopnu z kvartýru a z okna vidím, jak šmatle na šalinu a tak nějak smutně se jí u toho kroutí řiť, uvědomim si, že sem se zbytečně zachoval jako bezcitná kurva a hned ji potěším zamilovanou zprávou, že to bylo fajn a kdyby se stavila po obědě, zas bych jí zevnitř čuně dělal cabanem na hubě boule LITÍ - když se ráno vzbudim strupama přilepenej k prostěradlu od hlavy k patě, bike šmelc, pokroucená plovoučka jak mě matracou prosáklo chcaní, řikám si, že bych s tim Ňuchňákem a Lajonem měl krapet přibrzdit, dat si detox, trošku oraz od pivečka takže do večera neberu kól, jenže sotva si v brblanině na fejsbuku přečtu, jak komplit parta dává palečky, jak sem byl včera jedinej dobrej a čumim na fotky, kde se valim po silnici dodřenej a doblitej, řikam si, že by byla velká škoda neprocedit tenhle úspěch v partě a večer si nedojit pro plácání po zádech do Zeleniny ŠTACA - vždycky když jedu do Štace tak si řikám, že tohle už je fakt naposledy, že už nedávám ty vypajrovaný lidi a zběsilej lajfstajl, že se pak hned odstěhuju někam za polární kruh žit novej lajf, čumět na polární zářu a bachat kulovnicou od rána do večera medvědy, jenže když druhej den z rozšalovaným pajšlem od kořek a rypákem nafouklým jak papuč mizí to Brníčko ve zpětnym zrcátku, dojatej k slzám si uvědomuju, že pro mrdání eskymaček v iglů jsem se zřejmě nenarodil a takle upřimný lidi, kteří s tebou v 6 ráno ochotně pošerujou kvartýr, poslední brázdu a vlastní sestřenicu co chuděra akorát přijela na z Mohelnice na přijímačky, zřejmě jinde na světě nenajdu