KLINGON

Vždycky 4. listopadu kdy má svátek Kchorli si vzpomenu na krasny obdobi, kdy sem si po všech těch smradlavych koc co Brno vyvrhlo jednou vyjimečně našel vyvoněnou koc co striktně vyžadovala abych u srani zaviral dveře, že prej snad nejsme prasata, řikam ji co blbneš, kdyz z pasra litaj hovna jak rohlíky z pásu je to znameni ze mu dobre slape metabolismus, nejhorši to maj chudaci lidi co se cely dny krouti a nemuzou si kloudně vysypat prdel, ale koc se narodila na Lerchove ve vile, takze tam se panstvo ke srani asi stavi konzervativneji nez nefachčenko z Komárova, takže sem se ji snazil vyjit vstric a srat ohleduplně, ovšem po par metrech sem si zacal vsimat toho ze koc nesere vůbec, nikdy jsem ju třeba nevidel aby se na dvě hodiny zaryglovala na retychu ani sem neslyšel že by se snažila natřikat splachnout naměrnej náklad nebo ze by se po celym kvartyru nesl zvuk stetky, kera se snazi dat do pucu poprskanou keramiku ani to, ze ze bysem po sve mile dosel na retych a nedalo se tam dychat krz tezkej strevni dunc v luftě, takže mě čim dal vic mě vrtalo v palici jak to koc proboha dela že zežere tatarák a tři kvasary a neotevře se ji do hodiny prdel, upřimně mě to začalo pomalu trapit pač se mě zdalo trochu nechutny že chodim s koc kera je plná hoven od čap až po palicu, ale jednou sem prisel domu z hokny o tři hodiny dřiv že ju překvapim a před dveřma od kvartyru nečekaně zmerčim zešmajdany papuče strupa co bydli pod nama, takže logicky zbystřim, dam opatrně ucho na futra co se tam dějě, načež slyšim akorát rytmicky pleskání, spokojeny chlapsky mručeni a do toho starou jak udychanym hlasem řika ježišmarja počkej Karle, jestli chceš do řitě tak se ale musim jit nejdřiv vysrat, což mě na jednu stranu trochu zarazilo ale áaroveň se mě taky ulevilo že koc má plně funkční prdel, pač už sem začínal mít strach, že sem si narazil nejakyho klingona co má třeba míň otvorů, takže budem muset dosmrti mrdat po staru