HRBÁČEK

Za první republiky se koc předháněly která za lajf mrdala s míň pasrama, ale dneska je holt jiná doba, koc ti na prvnim rande po dvou deci začne machrovat, že pro ňu neni nic tabu, že ona kloktá špryc místo ústní vody a že kdyby šla na tůru tak by nepotřebovala krosnu pač si do prdele klidně napěchuje smotanou karimatku, ovšem když dojde na lámání chleba a tahle koc s plnou hubou keců se k tobě přijde večer divat na Armagedon, takže ji hned v předsini jak se ohne u botniku logicky cvičně prohrabneš zezadu šlic, tak z koc je najednou dáma a cukne sebou vystřelí jak když vytahneš péro na prvňačku, mlčky vyjeveně na mě čumi, jak kdyby se ji na cestě rozsypali čuráci a když na ňu vybliju že mrdám zásadně bez gumy pač mám alergii na ten lubrikant kerym je to napuštěny a hrozně mě z toho natíká čurák, takže se pak do většiny koc nevlezu, tak to pak tu rádoby mrdací hvězdu nahámí vyděšenou dvacet minut čurákem po cimře než se mě podaří ju nahnat do rohu a utišit ju naštosováním šulina do hltanu až po hlasivky, takže všechno se otočí k lepšimu a koc dokonce přizná že teda symetričtějšího cabana v životě neviděla a že už se tesi až se mě na něm roztočí jak vrtula, ale když pak dojde na lámání chleba, tak mě po něm z nějakýho důvodu nelítá nahoru dolu jak výtah v IBCčku ale jenom mě ho jaksi zalehne a jenom po něm jaksi divně hrká půl cenťáku dopředu dozadu jak kdyby mě na něm chtěla zařadit jedničku a pak hned zase couvat jak když chceš v zimě na Vysočině dostat zapadlyho Gazika z přikopu, načež ju teda ve vší slušnosti požádám, at laskave sleze, ze takle teda ne a že ju zkusím dročit zezadu ať to ma nejakej verd, ale zase všechno špatně pač se mě ta její nešikovná piča furt snaží jaksi hodit dráhu z šulina jak kdyby ho nemohla zasednout plnou vahou jak když na Ramzové jedeš na pomě, takže ji chca necha musim zakleknout lejtka aby jí ta prdel pořád neodbíhala někam za roh a jahoda šla pěkně kolmo na dělohu, ovšem ta ludra prostě neumí mrdat ať ju obracíš kolem dokola jak rubikovu kostku, takže aji když se konečně naštěluje správně prdelou ke mě, tak místo aby dala tlamu dolu, prohla se pěkně v zádech a zamířila prdelou navrch cca směrem k obratníku Kozoroha, tak se nechá natruc mrdat jaksi křečovitě nahrbená jak když babočla tahne petky balenyho vasru z Lídla, z čehož automaticky sebetvrdši prut chudák do minuty lehne jak lazar a už ho nevzkřísí ani sestry Boromejky