DUKDUKDUK

Zítra sou volby, takže ty piče na plakatech lezou krz politicky body do řitě už snad aji bukalum, aby si boys mohli v klidesu legalně mačkat čuráky na verejnosti a ne si nervozně očuchavat prdele někde pod mostem v obave, že je někdo nažere čurem, zelení zas stavi tunele pod dalnicama aby pasři v Audinach neměli zaliskany podběhy od žab, ale ještě sme v žadnym volebnim programu nesčihli že by se někdo zastal boys co se rozhodli strávit komplit lajf s čuňou narvanou v kryglu, loktem na matu a rypákem rozfrkanym nadranc, diky čemuž se octli na okraju společnosti, kerá nechápe jejich rozhodnuti proplut lajfem imrvere nadrbanej, pač verejnost ještě holt neni natolik vyspěla aby gomala, že někdo od lajfu žádá jen aby mohl na klid dřepět od otviračky do machlbery v paluši, brblat hovna, tahat féfy, pod tlakem posouvat ledovy pivečka bez jakekoli komplikací do bauchu a zrat akorat gultr a chipsy, takže když si v palici promitam situacu, kera se opakuje den co den, kdy mě postupně stara, tchyňa, mama a šéf nahani po kólu a zle štěkaj, ať už laskavě zalepim a vysmahnu dopiče, že už su beztak zas nadrbanej jak Patrasová na plese, tak si řikám, kam tohle muže až zajit, jestli nas za chvilu zacnou pro vystrahu věšet na kandelabr jak v Ameru před třiceti jařinama otroky na krojc nebo nas rovnou začnou kostit po hejnech jako rejže velryby, pač hodně lidí v posledni době přestalo lit, diky čemuž sou dost agresivní a vysazení na kořeně co si v paluši furt rádi dvacet hodin denně posedí, takže se po cestě z lokálu furt vyplašeně ohlizim pres rameno, kdy po mě z keřa vystartuje nějakej zmagořenej vegetarián s motykou a dvakrát v bezpečí se necitim ani před tou svou havarkou, takže když se dopotacim namrdanej dom, votavim pro zichr fus v kisně nahlas jak Bond když chce prehlušit rusky štěnice nasazeny po cimře, pač nepotřebuju aby když vytahnu z matrace zašitou spišskou a začnu dokrmovat pelikana stará v kuchyni slyšela jak to do mě pěkně dělá dukdukdukduk, z čehož se mě vzdycky fantasticky okysličí kryv a dostanu chuť na motany, ale bohužel zčihnu že z kredenca zmizel džban a ze spajzu všechny pětilitrovky, v tu ranu přesně vim jak napiču se lidi citili za komara, když nemohli vycestovat, pač nepustit pasra pro tóčo je stejny zlo jak zamachlit čokla v rozpalene karizoně, kde je ta demokracija, dyť tady po čtyřiceti letech totality vesele pokračuje politicky motivovana genocida boys s nevinnou zalibou v liti na kryv, kery system lifruje autobusama do odmašťoven, kde jim odepíraj základní lidský právo namrdat se jak papuánec, ale naštěstí pořád máme aktivní odboj, tisíce tvrdejch saboteru, opevněnejch pevně na svych zicech v paluši jak partyzani v zemljance, co se odmítaj vzdat, zabrečet hrnky a jit dom, kde na ně hned mezi futrama zas začne někdo syčet jak když ti v bincárně rupne guma a pro zichr si doma poliješ čuráka kyslicnikem