DÍTĚ LESA

Tata byl odjakživa zálesák a zkušenej tramp, vztah k přírodě jsem tuty sdědil po něm, nejščasnější su jak slyším stromy ševelící nad hlavou a vasr pod splavem jak hučí jak puberťákovi v kládě po ránu, veškery kempovani pod širákem, čundry, taboření, vylety velmi miluju, už na gymplu jsme s myma boys jezdili k nám na chatu, nebyla tam sice eletrika ani vasr ale sere pes, vzpomínám na ty krásný chvíle kdy maso vonělo na grilu, lahváče se chladily na šutru v potoce, trávník čerstvě posekanej v nafukovacím bazénku vyvalená jedna blbá smažka z Pohořelic co jsme si dovezli na dročení tágem z Perpeta, byla fest hrdá na nový silikonový kozy takže je vyndala dřív než se rozdělal voheň a o hodinu pozdějc už nám všem třem na střídačku u ohniště žvejkala pruty, odpolední zoncna příjemně hřála do péra a my sme příjemně vegetovali na zahradě, někdo otáčel flajš, někdo hópnul pro škopky a třetí v pohodovým letním tempu na skládacím lehátku nakládal tuhletu šikovnou Andreu, a i když sme byli dohokani že se po 10 minutách budou měnit pozice, tak flajš byl pokažde spálenej na uhel, škopky vzal proud a po ospalé chatařské kolonii se akorát ozývalo spokojený mručení tří pasrů a do toho vysoký hekání té smahy a všechno za tůjema to všechno pozoroval soused z Třebíče co si nenápadně přihoňoval svuj malej prut v marné naději že ho vemem do hry, po hodině jsme si dali pauzu, vytáhly se válce a kanasta, vycákaní borci se v klidu učili poznávat kůrovce nebo vázat uzly, zatímco coura lezela s čapama od sebe pohozena v nafukovacím bazenku a chladila si piču a jednou za hodinu tam za ni nekdo vlezl a bez nervů ji na lenocha na cvhilu strčil studenyho čuráka do huby jestli se mu nezačne chtit mrdat, a když nic tak si šel zase vyřezávat loďku z kůry, střílet z praku nebo rozkopat mraveniště nebo si šel v kidu vyhonit na posed, prostě pohodovej život boys odkojenych štaltlem co ale mají vřelej vztah k přírodě, kolem čtvrté odpoledne se začal lit rum, v 6 se začaly motat brka a v osum už sme natočení jak buzola tůrovali staryho fichtla po dědkovi přes humna směr pionýrák pod skalou, jestli si tam náhodou nějaký mladý patnáctiletý štyla v půlce turnusu už zoufale nevyřezávají dilda z paroží a když se poštěstilo a byl zrovna turnus tak i když tyhle mlady štiky nechtěly mrdat ani za karton startek a polomáčený sušenky, tak po druhym ešusu rumu si většinou rády nechaly vysvěltli, že když chceš pasrovi udělat trochu oheň mezi čapama, musíš mu obouruč pět minut rychle třít klacek nahoru dolu jak když Apač rozdělává táborák, na tyhle krásně strávený chvíle pěkně v klidu v přírodě na čerstvým luftě mimo shon velkoměsta mi chybí, tohle spousta městkejch pasrů nepochopí, ale já nikdy nezapomenu na milovanou vůni jehličí, táboráku, špekáčků a mladé sotva zajeté piče