DÁRCE

Když mam občas dvě minuty na to se jen tak zamyslet nad lajfem, pač třeba stojim u misy a po deseti hrnkach ze mě hrči vasr donekonečna, tak se sam nad sebou dojmu, že tady na tym světě nejsu uplne ku hovnu jak řikali ve škole, že sem to sice možna v profesnim životě mohl dotahnout dal než na skladnika v Alze, tak uplně ku hovnu ta moje existenca nebyla, pač jsem se zaregistroval coby dárce orgánů a i když až zakápnu, tak jatra, ledviny ani mozek zkrzeva pernamentni liti tvrdyho pudou použit leda tak na vystavu někam na fakultu nebo ostrašujici přiklad do odmašťovny, ale že něco za sebou na tomhle světě přece jenom zanecham a že je fakt dobrej pocit, že nějakymu činskymu miliardařovi zustane na památku přišitej tenhle muj nalitej, žilnatej čurák